Novinky
Úvodní stránka
Chovatelská stanice
Naše feny
Výstavy
Štěňata
Odchovy
Fotogalerie
In memoriam
Krysaříkovo
Jeden krysařík nestačí
Standard PK
Historie PK
Barvy PK
Standard čivav
Historie čivav
Doporučená literatura
Kontakt a odkazy
© cheva 2008
Sen
Jsou sny, ze kterých se člověk budí zpocený hrůzou. Jsou sny, ze kterých by se nejraději nevzbudil vůbec. A jsou sny, ze kterých se člověk probudí s úlevou, že to, co se mu ještě před chvílí zdálo jako noční můra opravdu můrou bylo. V tom snu jsem kráčel po nádraží. Nejsem si jist, jaké nádraží to bylo, ale to je vlastně jedno. Kráčím si po nádraží a náhle proti mě jde chlap a v náručí nese... krysaříka. Docházíme pomalu k sobě a náhle ten chlap mi toho krysaříka vrazí do náručí a uteče. A já stojím uprostřed nějakýho pitomýho nádraží a ruce držím krysaříka. Hrůznost takového snu může vychutnat jen ten, kdo večer před spaním bojuje za to, aby si ve své posteli mohl položit hlavu na polštář a neriskoval úraz od naštvaného krysaříka. Představa DVOU krysaříků v naší domácnosti nadchla manželku a dceru a vyděsila mě a... krysaříka.
Nerad bych zobecňoval, ale krysařík je tvor velmi sobecký, nerad se dělící o cokoliv, co považuje za svůj soukromý majetek (v našem bytě jiné věci nejsou). A že by se dělil i ten skromný obsah misky na dva díly? Že by se musel dělit o své letiště v ložnici a gauč v obýváku a asi třicet plyšáků v různých fázích rozkladu a rozpadu? O skupinku sloužících, souhrnně nazývaných rodina? Už vím, co dělá krysařík, když si vleze do své boudičky a ven mu čouhá akorát zadek. Modlí se: "Karle Čapku, autore Dášeňky a patrone všech psích tyranů, oroduj za nás a nedopusť, aby se naše řady v týhle rodině rozrostly!!!" A já dodávám jen Amen.
| předchozí | krysaříkovo | další |