Novinky
|
Muka nerozhodnostiPozoruji dceru, jak zadumána čučí do domácího úkolu na příklad 74 - 30. Čučí a... a... a nic. Děsně rád bych věděl, co se jí v tu chvíli honí hlavou, odkud se vrací, když zvýšeným hlasem říkám: "Tak kolik je to!" Nevím, nač v tu chvíli myslela, ale matika to rozhodně nebyla. Nebo náš krysařík. Nač ten myslí, co si představuje, co se mu honí hlavou, když venku jak blázen žere sníh. Že by například: " Takovýho báječnýho jídla se tady válí. Mňam!" Obávám se, že v té malé hlavičce (tedy... krysaříkově, nikoliv dceřině) je tma. Snad jen pár pudů, něco strachů a jakýchsi mlžných představ se tam nahání. Ale všiml jsem si, že občas ze spaní tak jemňounce poštěkává a cukají mu ty jeho čtyři pastelky. Manželka polohlasem nad ním říká: "Trhej, pořádně mu, šmejdovi nevzdělanýmu", patrně si myslíc, že ve svém snu ničí všechny ty velký psi, na které si v reálném životě musí dávat velkýho majzla. Jsou ale okamžiky, kdy se v jeho chování objeví prvky, které se až nápadně podobají lidskému chování. Někde dál jsem psal o pomstě. Teď by to mohl být... bezmezný vztek. Máme totiž krysaříka - devastátora. Oblíbenou zábavou je kuchat plyšáky, okusovat tužky, škubat papír či na malé kousky rozkousávat cokoliv z měkké umělé hmoty. Zvlášť v oblibě má různobarevné umělohmotné ježečky, kupované na vietnamské tržnici za krvavých 5,- Káčé. Stačí utrhnout kousek kovu a z přívěsku se stane oběť krysařičích zoubků. Nevím jak to přišlo, ale stalo se, že v jednu dobu měl krysařík v práci dva ježečky najednou, modrého a červeného. A já zrovna neměl nic na práci... vzal jsem červeného ježka, kterým se zrovna nezaobíral a hodil ho na druhou stranu pokoje. To ještě krysařík vzal jako výzvu ke hře a rozeběhl se pro něj. A já nelenil, počkal jsem, až ho měl v tlamičce, vzal modrého do ruky. Krysařík se zarazil, pak ale červeného pustil a utíkal ke mě pro modrého. Frkk a modrý letí do jiného kouta a krysařík za ním. Než však k němu doběhl, přešel jsem pokoj a vzal opět červeného. A opět krysařík pouští modrého ježka a utíká pro červeného, kterého mám v ruce. A tímto způsobem jsme se naháněli až do okamžiku, kdy krysařík ztratil trpělivost. V jeden okamžik náhle na zemi před ním ležely dva ježci. Vpravo modrý, vlevo červený. Krysařík je chvíli zmateně pozoroval a pak se příšerně rozštěkal až začal nadskakovat. Potom naštvaně odkráčel ke gauči, na který si lehl a hodnou dobu ještě brmlal a nadával na nespravedlnost. I rozhodl jsem se, že si zahraju na... Autoritu a rozhodnu za něj. Strčil jsem červeného ježka do kapsy a modrého mu strčil pod čumák. Chvíli sice hrál uraženého, ale po chvíli ostré zoubky opět konaly své dílo. Nedávno jsem v průzkumu volebních preferencí četl, že takřka 35 % voličů se nemůže rozhodnout, koho volit. Vpravo modrý, vlevo červený... Chvíle vzteklého poskakování a pak jen ublíženě brumlat na gauči. A divit se, že nám vládne kdo nám vládne. Krysařík si může dopřát luxus nerozhodnosti, neboť v té malé krysařičí hlavičce je tma od přírody. A proč ne. Přijde Autorita a rozhodne. Ale co s nerozhodnými lidmi? Můj krysařík byl s tím, že jsem rozhodl za něj nakonec spokojen.
|
|||