Novinky

Úvodní stránka

Chovatelská stanice

Naše feny

Výstavy

Štěňata

Odchovy

Fotogalerie

In memoriam

Krysaříkovo

Jeden krysařík nestačí

Standard PK

Historie PK

Barvy PK

Standard čivav

Historie čivav

Doporučená literatura

Kontakt a odkazy



© cheva 2008

Setkání s vlčákem

Venčící procházky, na které mě krysařík bere s sebou, mají pevně stanovené trasy. Tytam jsou doby ideálů, kdy jsem věřil, že budeme objevovat nová zákoutí, nové cesty, nové možnosti. Na nic takového krysařík není zvědavej. On má své prověřené (pročůrané) trasy a k čertu s novotami.

Jedna z tras vede kolem ozdobné brány ukončující teritorium německého vlčáka dosti hlučné povahy. A řekněme si to otevřeně - toto místo nemá krysařík rád. Procházíme-li kolem, vždy spěchá. A vlčák? Ten se snaží o jedinné - probourat bránu.

Není to tak dávno, kdy jsme opět procházeli kolem brány a vlčák... nikde. Krysařík byl chvíli zaskočen neznámou situací. Několik vteřin bránu pozoroval a pak sebral všechnu odvahu malého psího srdce a vydal se situaci prozkoumat. Šel opatrně, co noha nohu mine. Pomalu došel až k bráně. Nic se nedělo. Tak tedy standardní postup: očuchat, cvrknout, očuchat, cvrknout... A pak se to stalo. Vlčák náhle stál těsně za bránou. Ten okamžik, kdy se k ní dostal mi nějak unikl. Viděli jste někdy dřevěného krysaříka? Stojí a čučí. Vlčák se nadechl a jednou štěkl. To krysaříka oživilo a odpálilo o dva metry zpět.

Poučení č. 1: Klidně buď odvážný, ale měj kam utéct.

Dnes jsme šli opět kolem "vlčákova". Brána zela dokořán. Poučený krysařík, kterého jsem měl na vodítku (jinak by zdrhnul) mě vláčel na druhý chodník. Jdouce za ním, zahlédl jsem vlčáka... jak se řítí na nás. Teď už vím, že je-li potřeba, umí krysařík s velmi malým rozběhem skočit na velkou vzdálenost přímo do náruče. Vlčák mezi tím prosvištěl otevřenou bránou a já se v rychlosti zamyslel nad místem, do kterého se mi zakousne nejdřív. Stalo se ovšem něco neočekávaného. Vlčák si náhle uvědomil, že je za bránou, svým celoživotní, limitem a omezením a... celoživotní jistotou. Skoro na místě se zarazil (na sněhu je to umělecký kousek), zmateně se ohlédl, pak na nás dvakrát nesměle štěkl a vrátil se za linii brány. Teprve tam se na nás rozštěkal. Pomalu jsme, já i v bundě zavrtaný krysařík, odkráčeli pryč.

Poučení č. 2: Ty, co tak odvážně štěkají prověří až svět za bránou.

předchozí krysaříkovo další