Novinky
|
Krysařík a domácí havěťKonečně se mi podařilo vyrazit na houby aniž si mě všiml kdokoliv, kdo by mi dokázal houbaření zpříjemnit až k nepříčetnosti. Za necelé dvě hodinky jsem měl celý košík hub (mohlo jich být víc, ale mě se stává, že jdu a zapomenu, že sbírám houby a jen jdu a jdu...). Přišel jsem akorát včas, abych se díky manželčinu telefonátu dozvěděl, že je v Čechách šestnáct stupňů a prší. Vyjádřil jsem nad tím upřímnou lítost, vzal si z ledničky vychlazený pivo a šel ven na sluníčko čistit houby. Usedl jsem na lavičku a zhluboka se napil piva. Svět je fajn. Odkudsi se objevil krysařík, který za několik málo dní naprosto zvlčil, domů chodil pouze spát a občas se přikrmoval zrním u slepic. Rychle zjistil, že se nechystám jíst, pročež jsem se stal opět nezajímavým. Trvalo mi to nějakou dobu, neb mám pozorovací talent jako jedooké kuře. Nedaleko výběhu pro slepice stál krysařík a vedle něj ležel Drobček (takže hlavy měli ve stejné výši) a upřeně pozorovali zobající slepice. Náhle se Drobček vymrštil a několika skoky se ocitl mezi nimi. Vyděšené pipky se rozlétly na všechny strany. Na okamžik mě napadlo, že si psi hodlají přilepšit k misce granulí trochou slepičiny. Ale omyl. Drobček se spokojil s psychickým vykolejením kurů a vrátil se zpět na pozorovovatelnu, na které ho nadšeně vítal krysařík. Několik minut klidu, než se pitomé slepice vrátí zpět. Teď bude "útočit" krysařík, napadlo mě. A taky že jo. Pomalu, s hlavou skloněnou, vyšel ten postrach obědů a odpoledních svačin z trávy. Představa krysaříka vpadávajícího mezi většinou o hlavu větší slepice se mi nezdála. Krysařík na to šel ryze po česku. Z povzdálí začal slepicím nadávat. Dost možná, že slepice, uší nemajíc, jsou hluché. Nebo jsou jim výhrůžky českých bojových psů naprosto neznámé. Faktem je, že pouze jedna z nich zvedla tu svou připitomělou hlavu a nechápavě se rozhlédla kolem. Na víc už neměla čas, neboť krysaříkovo vyhrožování podpořil Drobček svým vpádem. A stejně jako poprvé, i nyní se slepice rozlétly na všechny strany. Krysařík ani na okamžik nepochyboval o tom, že největší díl jejich hrůzy pocházel z jeho výhrůžek. Teprve když spatříte krysaříka náhle vyrůst o několik centimetrů, můžete říci, že víte, co je to psí sebevědomí. A je nějaké ponaučení? Co třeba tahle: 1. Chybějící centimetry na výšce neukecáš. 2. Když tě neslyší, tak se tě nebojí...
|
|||