Novinky
Úvodní stránka
Chovatelská stanice
Naše feny a psi
Výstavy
Štěňata
Odchovy
Fotogalerie
In memoriam
Krysaříkovo
Jeden krysařík nestačí
Standard PK
Historie PK
Barvy PK
Standard čivav
Historie čivav
Doporučená literatura
Kontakt a odkazy
© cheva 2008
Divizna Edjami
Narozená 8.5.2009 odešla příliš mladá
Už je jí lehce, odešla tam, kde ji nic nebolí. Nedokážu se s tím smířit ani dnes. 2x jsem přišla o žlutou fenku a ani o jedné nedokážu mluvit aniž by mi to netrhalo srdce. Cihlička a Dizi, dvě báječné fenky, které tu byly příliš krátce a přesto oběma patří kus mého srdce.
Vždcky jsem toužila mít fenku ve žluté barvě, koupí Divizny Edjami (Dizi) a tímto se moje nenaplněná touha po žlutém krysaříkovi konečně na chvíli splnila.
)
)
)
)
|
Dizi pocházela z velké smečky, na kterou byla zvyklá a přesto se bála i sebemenšího psa a propadala panickému jekotu. S naší smečkou se však díky vstřícnosti všech našich psů sžila během jednoho dne, kdy jsem ji seznamovala postupně se všemi jejími členy. Zapadla mezi ostatní jako by tu patřila odjakživa. Vtrhla do naší smečky jako velká voda a stejně tak z ní odešla. Byla jako vítr, nepostála chvíli na místě, stále byla v pohybu. Byla to malá fenka s velikým elánem. Každý den skotačila v trávě, honila se s ostatníma, hopsala. Každou volnou chvíli vyzývala ostatní ke hře a nikoho nenechávala zahálet. Bylo jí všude plno a na to jak byla malá, byla nepřehlédnutelná.
)
)
)
|
Neštěstí, které se stalo, jsem na dlouho zavřela v sobě, než jsem byla vůbec schopna komukoli cokoli říct, cokoli napsat. Neštěstí nechodí po horách a tak i nás navštívilo. Člověk vždy přemýšlí, proč se to muselo stát, proč zrovna ona.. je to snad zkouška přátelství, zda mi kamarádka dokáže odpustit, že jsem neochránila to nejcennější co mi dala? Snad mi dokáže odpustit, že jsem jí nechtěla zkazit narozeniny a neřekla jí to dřív. Snad pochopí, že o tom ani dnes nedokážu dost dobře vyprávět.
Dizi umřela 19.8.2009 pozdě večer. Ten den nikdy nezapomenu, byl to jeden z nejhorších dní mého života. Mé psy napadl cizí pes v mé vlastní zahradě a já je nedokázala všechny včas ubránit. Marlenka byla pokročile březí a jako správný vůdce smečky se plně snažila útočit na nepřítele a vetřelce v teritoriu, menší se snažily jí pomáhat, dorostenky se schovaly. Dizi doplatila na svou ustrašenost, protože její pištění vyprovokovalo útok na ni. Nikdo neskončil bez újmy, ale ona na tom byla nejhůř. Zranění zpočátku sice vypadala jako povrchová a veterinář nás ujišťoval, že se z toho dostane, ale krvácení do mozku způsobilo, že to nezvládla. Slíbila jsem jí, že už jí nikdy nikdo neublíží, netušila jsem jak pravdivá moje slova budou.