Novinky
|
Chovatelská stanice Proper puppyMilovníky pražských krysaříků jsme se stali už dávno. V roce 2003 jsme si spolu s čivavkou Vidi koupili první fenku krysaříka Lesinku - černou s pálením. Zcela náhodně jsme pak zahlédli na výstavě fenku pražského krysaříka ve vzácné barvě hnědé s pálením. Byla to Larisa Černý ranch. Zamilovala jsem se na první pohled a hned po příjezdu domů jsem začala listovat všemi dostupnými materiály a internetem a začala jsem se shánět po chovatelích, kteří by mohli mít štěňátka krysaříků právě v této barvě. Hned na začátku hledání mně čekalo dosti nemilé překvapení, jelikož jsem zjistila, že čekací doba na takovéto pejsky je mnohem, mnohem delší než na černé krysaříky. K tomu všemu jsem zjistila, že ještě nikdy fenka Lariska neměla hnědé štěňátko a ani jinde ho neseženu. Po návratu do reality mi bylo jasné, že touhle cestou se jít nedá a zkusila jsem to tedy i u chovatelů bez PP, s vírou v možnosti jít do chovu cestou registru. Po dlouhém pátrání, obcestování celé republiky a kontaktování mnoha lidí mi svitla malá naděje - s čekací dobou asi tak rok, pokud vůbec. Nakonec mi ale "přálo štěstí" a tak jsem si po nějakém čase dojela pro naši první hnědou holku pražského krysaříka. Dostala jméno Emilly. V té době jsem už ale na jistotu věděla, že v srdíčku máme doma každý mnohem více místa a že brzo jistě přibude ještě nějaká ta hnědulka. Další naší milovanou hnědulkou se tak stala Mendy, která je o něco mladší než Emilly, ale energií se jí zcela vyrovná. Holky si spolu od začátku vždycky rády hrály a je až s podivem jak jindy nelítostná a rozeskotačená Emilly uměla už tehdy porozumět, že tělíčko Mendy je ještě malinké a musí na ni být velmi opatrná. Malá Mendy toho značně zneužívala a jen jak ji to vyšlo kousala do Emilly nebo ji žužlala kupirovaný ocásek. V roce 2005 přibyla do rodiny fenka Marlenka. V roce 2006 přišla naše druhá čivavka Korie, jak jinak než čokoládová s pálením a mimo to jsem nedokázala odolat dvěma nádherným fenkám - žluté Czarlie a čokoládové Florianně (domácky Flo) a tak přibyly do naši rodiny ještě tyto dva přírůstky. Na konci roku 2007 zůstala doma Divoška, původně zadaná. Měla odjet k nové majitelce po bonitaci. Díkybohu z této dohody sešlo a tak nám k mé neskonalé radosti zůstala doma. Celou dobu až do bonitace jsem se děsila chvíle, kdy by nás opustila, ale naštěstí se vše vyvinulo dobrým směrem. Je to špičková fena, určitě bude dobrou posilou pro naší chovatelskou stanici. Každý z našich pejsků má svou vlastní stránku, kde se o něm dozvíte více podrobností a kde uvidíte jak vypadá. Postupem času pak ke každému budeme připisovat jak se má, jaké pokroky udělal a pravděpodobně přidáme i další fotky. |