Novinky
|
Chovatelská stanice Proper puppyMilovníky pražských krysaříků jsme se stali už dávno. V roce 2003 jsme si spolu s čivavkou Vidi koupili první fenku krysaříka Lesinku - černou s pálením. Zcela náhodně jsme pak zahlédli na výstavě fenku pražského krysaříka ve vzácné barvě hnědé s pálením. Byla to Larisa Černý ranch. Zamilovala jsem se na první pohled a hned po příjezdu domů jsem začala listovat všemi dostupnými materiály a internetem a začala jsem se shánět po chovatelích, kteří by mohli mít štěňátka krysaříků právě v této barvě. Hned na začátku hledání mně čekalo dosti nemilé překvapení, jelikož jsem zjistila, že čekací doba na takovéto pejsky je mnohem, mnohem delší než na černé krysaříky. K tomu všemu jsem zjistila, že ještě nikdy fenka Lariska neměla hnědé štěňátko a ani jinde ho neseženu. Po návratu do reality mi bylo jasné, že touhle cestou se jít nedá a zkusila jsem to tedy i u chovatelů bez PP, s vírou v možnosti jít do chovu cestou registru. Po dlouhém pátrání, obcestování celé republiky a kontaktování mnoha lidí mi svitla malá naděje - s čekací dobou asi tak rok, pokud vůbec. Nakonec mi ale "přálo štěstí" a tak jsem si po nějakém čase dojela pro naši první hnědou holku pražského krysaříka. Dostala jméno Emilly. V té době jsem už ale na jistotu věděla, že v srdíčku máme doma každý mnohem více místa a že brzo jistě přibude ještě nějaká ta hnědulka. Další naší milovanou hnědulkou se tak stala Mendy, která je o něco mladší než Emilly, ale energií se jí zcela vyrovná. Holky si spolu od začátku vždycky rády hrály a je až s podivem jak jindy nelítostná a rozeskotačená Emilly uměla už tehdy porozumět, že tělíčko Mendy je ještě malinké a musí na ni být velmi opatrná. Malá Mendy toho značně zneužívala a jen jak ji to vyšlo kousala do Emilly nebo ji žužlala kupirovaný ocásek. V roce 2005 přibyla do rodiny fenka Marlenka. V roce 2006 přišla naše druhá čivavka Korie, jak jinak než čokoládová s pálením a mimo to jsem nedokázala odolat dvěma nádherným fenkám - červené Czarlie a čokoládové Florianně (domácky Flo) a tak přibyly do naši rodiny ještě tyto dva přírůstky. Na konci roku 2007 jsem se vrátila ke klasice - barvě černé s pálením, to když zůstala doma Divoška. Původně měla odjet k nové majitelce po bonitaci. Dlouho jsem se děsila chvíle, kdy by nás opustila, ale naštěstí se vše vyvinulo dobrým směrem. Z dohody o odjezdu sešlo a moje černé zlatíčko zůstalo doma. Je to špičková fena, určitě bude dobrou posilou pro naší chovatelskou stanici. V roce 2009 jsem si nechala Hopsinku. Dlouho jsem se rozhodovala mezi dvěma sestrami, jednou červenou a druhou černou. Původně měla zůstat doma červená Helenka, ale Hopsinka - to byla srdeční záležitost. Odmala mě k sobě poutala svou povahou a stavbou těla i krásnými a sytými znaky. Věřím, že mě má volba nezklame a Hopsinka splní veškerá má očekávání. Téhož roku jsem domů dovezla i malou Diviznu. Ta nás však, bohužel, opustila příliš mladá. Na další posilu našeho chovu trpělivě čekám. Vím jaká bude - nezáleží na barvě, ale spíš na štěněti. Bude to fena, která mě na první pohled zaujme, stejně jako Hopsinka. Dnes po několika letech chovu už vím, co od svých fen očekávám. Možná to bude pár let trvat než přibude další člen do smečky, ale vím, že čekat se vyplatí. Každý z našich pejsků má svou vlastní stránku, kde se o něm dozvíte více podrobností a kde uvidíte jak vypadá. Postupem času pak ke každému budeme připisovat podrobnosti a přidáme i další fotky. |